Centrální banka letos již dvakrát navýšila základní úrokové sazby. Snaží se mírnit rychle vzestupující ekonomiku a brzdit rostoucí inflaci. Jak se projeví vyšší sazby na našich peněženkách?
Česká ekonomika šlape na plné obrátky, lidé nemají nouzi o práci, výdělky rostou v soukromém i státním sektoru, Češi více utrácejí. Stinnou stránkou je rostoucí inflace a zvyšování cen nemovitostí. To jsou hlavní důvody rozhodnutí České národní banky zvýšit základní úrokové sazby. A to hned dvakrát. Začátkem srpna se poprvé po devíti letech zvedla nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba na 0,25 %, sloužící k regulaci peněz v oběhu. Na začátku listopadu byla její výše již 0,5 %. Jak se změny zapíšou do života běžných občanů?
Růst cen v obchodech bude jen pozvolný
Příliš rychlý růst cen není pro ekonomiku pozitivní, ohrožuje cenovou stabilitu v zemi. Přestože u nás začíná inflace pomalu vystrkovat růžky, o dramatickém růstu však zatím nemůže být řeč (spotřebitelské ceny v říjnu 2017 meziročně vzrostly o 2,9 procenta). V budoucnu by však mohlo být hůře, což si dobře uvědomují i centrální bankéři. „Vyšší úrokové sazby by měly v následujících měsících brzdit inflaci. A to je dobrá zpráva pro všechny Čechy. Ceny v obchodech budou s největší pravděpodobností růst jen pozvolna,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.
Nákupy v zahraničí nás vyjdou levněji
Krátce po srpnovém oznámení zvýšení úrokových sazeb posílila česká koruna vůči euru až na 25,90. Ještě týž den ovšem uzavřela nad hranicí 26 korun. I to je jedním z efektů růstu základních úrokových sazeb. Krátkodobé výkyvy kurzu však pro Čechy nejsou až tak důležité jako dlouhodobý trend. „V dlouhodobém horizontu by měla česká koruna postupně posilovat. To uvítají například Češi, kteří vyrazí příští rok do zahraničí a budou platit v eurech. Za silnější českou korunu získají více cizí měny a nákupy v zahraničí je vyjdou levněji,“ doplňuje Miloslav Kufa z Ramfinu. Z posilování koruny naopak nebudou příliš nadšeni majitelé cenných papírů vedených v eurech. Pokud své výnosy převedou na koruny, dostanou méně než při slabším kurzu koruny.
Hypotéky mírně zdražují, ale plány měnit nemusíte
Zvyšování úrokových sazeb neocení lidé uvažující o financování nákupu nemovitosti pomocí hypotéky, nebo které čeká refinancování hypotéky stávající. Spolu se zpřísněním podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů dochází ke zdražování. Úvěrům na bydlení s úrokovými sazbami pod 2 % je tak prozatím konec. Podle statistiky portálu hypoindex.cz si mohli lidé pořídit hypotéku nejlevněji v listopadu minulého roku, kdy úrokové sazby spadly až na 1,77 %. Letos v říjnu se ovšem vyšplhaly na 2,1 %. Podle Davida Eima z Gepard Finance však listopadové navyšování sazeb Českou národní bankou nepředstavuje zásadní zlom. „Lidé zřejmě získají úvěr na bydlení o něco dráž, než by to bylo možné před několika měsíci, ale rozhodně to není žádný významný důvod pro přehodnocení plánů spojených s pořízením nemovitosti či její plánovanou rekonstrukcí,“ uvádí David Eim. Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši 1 milion Kč na 30 let o 0,3 procentního bodu podle něj totiž znamená zvýšení ročních nákladů o necelé 3 000 Kč, což je v kontextu dalších nákladů téměř bezvýznamné. Je však velmi pravděpodobné, že hypotéky budou i v následujících měsících pozvolna zdražovat.
Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů drží při zemi konkurence
Do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů se dosavadní zvýšení sazeb centrální bankou promítne jen omezeně. „Konkurence v segmentu spotřebitelských úvěrů drží úrokové sazby dole a nezdá se, že by zde byl prostor k růstu. Navíc v aktuálním předvánočním období poskytovatelé přicházejí s různými akčními nabídkami,“ uvádí Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti Tommy Stachi. Situaci potvrzují i statistiky za měsíc září, kdy úroková sazba z úvěrů na spotřebu meziměsíčně poklesla na 9,29 %. „Dnes nejsou výjimkou ani sazby pod 5 %. K obratu může vést až případné výraznější zvýšení úrokových sazeb centrálními bankéři,“ upozorňuje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.
Peníze v bance lidem příliš nevydělají
Ukládání peněz do banky není v posledních letech příliš ziskové. A velké změny nelze očekávat ani v následujících měsících. Banky mají zatím peněz dostatek a další od střadatelů nepotřebují. K obratu může dojít až po výraznějším zvýšení základních úrokových sazeb. Nejdříve ho lze očekávat u vkladů s delší výpovědní lhůtou. Změny sazeb naproti tomu více pocítí například dluhopisoví investoři. „Růst úrokových sazeb v ekonomice vede k poklesu ceny držených dluhopisů, a to je špatnou zprávou především pro ty, kdo se je rozhodnou předčasně prodat za tržní cenu. Na druhou stranu se ale na trh dostávají nové emise s atraktivnějším úročením,“ vysvětluje Roman Outrata.
[RS]
