Nový zákon o spotřebitelském úvěru stanovuje povinnost poskytovatele prověřit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Jak konkrétně posoudit, zda je člověk schopen splácet, už ale v zákoně nenajdeme. Vodítkem jsou samozřejmě úvěrové registry. Využívány jsou tři základní. Lidé ale mnohdy ve snaze mít doklad o dobré úvěrové historii platí za bezcenné výpisy firmám, které finanční instituce neuznávají.
Co říká zákon
Poskytovatelé úvěrů musejí podle nového zákona o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Zákon doslova určuje, že tak mají učinit „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů“. Není však stanoveno, z čeho konkrétně má být úvěruschopnost posouzena.
Společnostem pomáhají registry
V Česku existuje několik úvěrových registrů, které obsahují různé údaje. Finanční instituce, ale i další firmy v nich sdílejí informace o klientech (fyzických i právnických osobách) týkající se výše získaného úvěru a měsíčních splátek, ale i o zpožděných či neuhrazených splátkách. „Zaznamenány jsou v nich i údaje o podaných žádostech o úvěr. Pokud si klient srovnává nabídky a požádá o úvěr u více poskytovatelů, od překročení určitého počtu žádostí žádná další instituce již nabídku neučiní. Tento krok slouží k ochraně proti předlužení spotřebitele,“ upozorňuje Robin Stránský, marketingový manažer společnosti TOMMY STACHI, která je ryze českou společností s třináctiletou tradicí a svým klientům poskytuje bezpečné půjčky. Každá instituce má pak možnost nahlížet pouze do registrů, jichž je členem. To samé platí i o zanášení informací do nich. Proto nutně neznamená, že osoba nehradící své závazky nemůže získat úvěr.
Pozitivní a negativní registr
Základní dělení registrů je na pozitivní a negativní. Typickými představiteli těch pozitivních jsou BRKI a NRKI, v současné době však již i Solus. Ten dříve provozoval pouze registry dlužníků, které jsou negativní. Rozdíl mezi nimi je v obsažených informacích. V negativním registru nalezne finanční instituce údaje o osobách, jež své závazky nehradí nebo je plní se zpožděním. Na jeho základě pak často dochází k odmítnutí žádosti o úvěr. „Jestliže se klient dostane na seznam v negativním registru, je potřeba upozornit, že záznamy v registrech jsou uchovávány po celou dobu trvání obchodního vztahu s bankovní či finanční institucí a následně další čtyři roky po jeho ukončení,“ poznamenal Robin Stránský. Naopak pozitivní registr je mnohem obsáhlejší. Sepsány jsou v něm informace o celé úvěrové historii klienta, a to od žádosti o půjčku, výši úvěru a měsíčních splátek až po jejich nehrazení. Kvůli tomu může být pozitivní registr zároveň i negativním. „Vytvořením kvalitní úvěrové historie se klient stává důvěryhodným a může tak snáze získat novou půjčku. Ale i v tomto případě je potřeba obezřetnost. Pokud bude hradit několik závazků najednou, věřitel se může bát jeho snížené schopnosti splácet a další úvěr mu již neposkytne. Výhodou však je, stejně jako u zastavení vytváření nabídek, ochrana spotřebitele před nezodpovědným zadlužováním,“ dodává Robin Stránský.
Společnost CRIF – Czech Credit Bureau
Za vznikem Bankovního a Nebankovního úvěrového registru v České republice stojí společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Jejím jediným akcionářem je společnost CRIF založená v roce 1988 v italské Boloni. Ta patří k předním poskytovatelům úvěrových informací ve světě. Jejích služeb v současné době každodenně využívá více než 6 300 bank a finančních společností a 44 000 firem v 50 zemích.
Bankovní registr klientských informací
Bankovní registr klientských informací (BRKI) byl spuštěn v roce 2002. Jeho provozovatelem je společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a. s., která je vlastněna pěti zakládajícími bankami. Mezi ně patří Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s., GE Money Bank, a. s., Komerční banka, a. s., a HVB Bank Czech Republic, a. s. (dnes UniCredit Bank Czech Republic, a. s.). BRKI obsahuje pozitivní i negativní informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti osob, přičemž tyto údaje pocházejí pouze ze vztahů mezi bankami a jejich klienty. Vedeni jsou zde však nejen lidé čerpající úvěr, ale i vlastníci kreditních karet nebo účtů s povoleným záporným zůstatkem, takzvaným kontokorentním úvěrem.
Nebankovní registr klientských informací
Nebankovní registr klientských informací (NRKI) byl uveden do provozu v roce 2005 za účelem zjišťování údajů o úvěrové historii a platební morálce klientů také v oblasti nebankovní. Provozovatelem je zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z. s. p. o., jehož členy jsou nejen finanční instituce poskytující nebankovní úvěry, ale také leasingové a další společnosti zaměřené na splátkový prodej. V současné době má NRKI 40 uživatelů.
Registry Solus
Posledními relevantními registry jsou ty provozované zájmovým sdružením právnických osob Solus, neboli Sdružením na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům. Jak již bylo řečeno výše, dříve se jednalo pouze o negativní registry dlužníků. V současné době však má Solus ve svém portfoliu zahrnut i registr pozitivní. Souhrnně se jedná o negativní Registr FO a Registr IČ, Pozitivní registr, Registr třetích stran a Pomocné registry, kam patří Registr neplatných dokladů a Insolvenční registr. Každý se zaměřuje na jiné oblasti, například Registr IČ na právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Oproti BRKI a NRKI jsou v registrech informace uchovávány po dobu tří let. Samotné sdružení patří v České republice k nejrozšířenějším, jeho členy tak jsou kromě bank a dalších úvěrových společností též například i mobilní operátoři a dodavatelé energií. „Mávnout rukou nad nezaplacenou fakturou za telefon se opravdu nevyplácí,“ varuje Robin Stránský.
Jak zjistit, co se o mě v registrech píše
V případě, že si chce klient sám ověřit své záznamy v registrech a zjistit, zda má vroubek, může tak učinit za manipulační poplatek. U BRKI a NRKI zaplatí za on-line verzi 100 Kč a za papírovou 200 Kč, přičemž o výpis lze zažádat osobně v klientském centru CRIF – Czech Credit Bureau, on-line, e-mailem, poštou nebo přes datovou schránku. V případě registrů Solus je výhodné využít zaslání Písemného výpisu z registrů SOLUS, jehož cena činí 200 Kč, a klient tak získá veškeré údaje, které o něm sdružení eviduje. Data ve všech uvedených registrech jsou pravidelně měsíčně aktualizována. V případě zjištění chybných či nepřesných informací by se měla dotyčná osoba obrátit na finanční instituci, která mylné informace do registru vložila, aby byla bezodkladně sjednána náprava. Zažádat o opravu však lze i přímo u provozovatelů registrů, kteří údaje upraví po konzultaci s danou institucí. A pokud má klient oprávněný vroubek? „Opozdí-li se klient se splácením úvěru, bude tato informace obsažena v úvěrové zprávě, kterou finanční instituce obdrží. Pokud však má historii splácení jinak v pořádku, nemělo by mu ojedinělé opoždění se splátkou zabránit v získání nové půjčky,“ uklidňuje Robin Stránský.
Na co si dát pozor
Existují i další registry, jejichž skutečný přínos je však přinejmenším pochybný. „Například Centrální registr dlužníků (CERD) nabízí lidem potvrzení o bezdlužnosti na základě výpisu ze své databáze. Žádná finanční instituce ovšem tento registr neuznává, nenahlíží do něj ani mu neposkytuje informace,“ varuje Robin Stránský. CERD získává informace pouze z veřejně přístupných databází a od lidí a firem v něm registrovaných. „Lidé tak mnohdy platí zbytečné peníze za bezcenný papír od firmy, která se snaží navodit dojem oficiálně využívaného a uznávaného registru,“ dodává Robin Stránský. Dalším takovým podvodným projektem je Nebankovní registr, u něhož si lze nechat vystavit například bezcenný Certifikát úvěruschopnosti.
[RS]
