V dnešní době a soudobé společnosti jsou úvěry jakéhokoliv druhu zcela běžnou záležitostí, ať již pro fungování domácnosti nebo například pro podnikatelské účely. Lidé však často podceňují správnost údajů vyplňovaných v žádosti o půjčku. Přitom dopustit se úvěrového podvodu lze velmi snadno. Zamlčení nesplacených úvěrů, nepravdivě uvedené příjmy a výdaje, falšovaná potvrzení o příjmu nebo lži o počtu vyživovaných dětí. To jsou nejčastější prohřešky žadatelů o půjčku. Počet lidí stíhaných za úvěrový podvod v posledních letech roste.
Co je to úvěrový podvod?
Přestože je v současnosti úvěrový podvod velmi častým trestným činem projednávaným českými soudy, tato skutečnost není mezi obyvateli České republiky příliš rozšířena. Lidé se domnívají, že když si pomohou k získání půjčky malou lží, nemůže se nic stát. Ve skutečnosti se dopouštějí trestného činu, a to i u menších půjček v řádech tisíců korun. Skutkovou podstatu trestného činu úvěrového podvodu definuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, případně o zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy anebo ve spojitosti s čerpáním úvěru. Sjednáváním úvěrové smlouvy se přitom nemyslí jen smlouva samotná, ale jakýkoliv dokument či jednání se sjednáváním úvěru související. Není taktéž směrodatné, zda úvěrová smlouva vůbec vznikla nebo byl úvěr skutečně poskytnut. Pro dokonání trestného činu úvěrového podvodu tak není nutné, aby došlo k vzniku škody.
Statistiky hovoří jasně
Podle statistických dat České národní banky lze zjistit, že ke dni 30. listopadu 2017 činilo celkové zadlužení českých domácností částku 1 077 762 mil. Kč na bydlení, částku 274 305 mil. Kč na spotřebu a 155 371 mil. Kč na ostatní. Téměř polovina žadatelů o půjčku neváhá lhát, aby ji získali. Běžným nešvarem je zamlčování jiných úvěrů a závazků, nepravdivé informace o příjmech a výdajích, o počtech vyživovaných dětí a podobně. „Výjimečné není ani falšování potvrzení o příjmu od zaměstnavatele,“ uvádí Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti TOMMY STACHI. Lidé se často domnívají, že u částek v řádech tisíců až desetitisíců nemůže jít o vážný prohřešek, čísla však ukazují, že počet případů úvěrových podvodů v posledních letech roste. „Statistiky Policie ČR za rok 2016 hovoří v úhrnu o škodě 1,4 miliardy korun. Do září roku 2017 již ale škoda z úvěrových podvodů překročila 2 miliardy korun,“ sděluje Robin Stránský.
Úvěrového podvodu se můžete dopustit kdekoliv
Závažnost problému si uvědomuje i samotná Česká národní banka. Na svých webových stránkách proto informuje o následcích podvodného jednání žadatele o půjčku. Úvěrových podvodů se přitom lidé nedopouštějí jen při jednání s bankami. „Úvěrový podvod může nastat ve spojitosti s čerpáním úvěru anebo při sjednávání úvěrové smlouvy nejen u bank, ale rovněž u všech nebankovních subjektů, které jsou oprávněny poskytovat spotřebitelské úvěry,“ poznamenává Robin Stránský. Skutečnost vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky, který rozhodnul, že poskytovatelem úvěrové smlouvy pro účely trestného činu úvěrového podvodu nemusí být pouze banka, avšak taktéž záložny, spořitelny nebo další subjekty, bude-li se vztah řídit smlouvou o úvěru (to znamená všechny nebankovní subjekty, které jsou oprávněny poskytovat spotřebitelské úvěry s ohledem na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů). „Dle našich odhadů se o úvěrový podvod pokouší každý dvacátý žadatel o naše půjčky,“ dodává Robin Stránský.
Kdy se jedná o uvedení nepravdivých údajů
Za nepravdivé údaje považujeme takové údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá faktickému stavu, o kterém je sdělována informace. Na učiněný závěr o dřívější nepravdivosti poté nemá vliv, pokud se po sjednání úvěrové smlouvy nebo po zahájení čerpání úvěru daný údaj dostane do souladu se skutečným stavem. „Rozhodující je tak den, kdy k uvedení nepravdivého údaje došlo,“ objasňuje Robin Stránský. K úvěrovému podvodu dále dochází v případě, kdy osoba uvede hrubě zkreslené údaje, sdělí údaje, kterými mylně nebo neúplně informuje o skutečnostech důležitých pro sjednání úvěrové smlouvy nebo pro čerpání úvěru, či podstatné údaje zcela zamlčí.
Hrozí trest odnětí svobody až na dva roky
Za úvěrový podvod může být uložen trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s podnikáním. Zohledňována je výše vzniklé škody i skutečnost, zda již byl pachatel za takový čin v minulosti potrestán. Vyšší trestní sazba až na tři léta se tak uplatňuje v případech, kdy již byl pachatel v posledních třech letech za úvěrový podvod odsouzen nebo potrestán. Způsobí-li zároveň tímto jednáním škodu ve výši 50 000 Kč, může být potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Úvěrový podvod není to samé, co trestný čin podvodu
V souvislosti se sjednáváním spotřebitelských úvěrů bývá velice často stíhán také trestný čin podvodu. „Na rozdíl od úvěrového podvodu zde nedochází k uvedení nepravdivých údajů. Podstatou je, že podvodník si peníze již půjčuje s úmyslem je nevrátit,“ uvádí Robin Stránský. Tresty za podvod v podstatě odpovídají trestům za úvěrový podvod. „Trestní zákoník postihuje podvodná jednání při sjednávání spotřebitelských úvěrů přísně. Musím ovšem konstatovat, že za situace, kdy takových jednání přibývá a policejní orgán jim musí svoji pozornost věnovat stále častěji, je těchto přísných sankcí zapotřebí,“ uzavírá Robin Stránský.
[RS]
