Finanční gramotnost představuje schopnost orientovat se v problematice peněz a cen, znalost fungování finančních produktů i schopnost spravovat osobní a rodinné finance. V této souvislosti se často zmiňuje, že Česko na tom není příliš dobře. Čím by se měl řídit a co by měl znát finančně gramotný člověk?
1. Udržujte finanční rezervu
Základem finanční gramotnosti je uvědomění si, že v rámci osobních či rodinných financí je nezbytné mít určitou rezervu. Kolik peněz by měl mít člověk v záloze pro případ nenadálých výdajů je samozřejmě individuální a záleží na preferencích každého z nás. „Obecně se dá říci, že každý by si měl udržovat finanční polštář odpovídající alespoň trojnásobku svých měsíčních příjmů,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Pro rezervu na nečekané výdaje je důležité, aby byly peníze likvidní, tedy aby s nimi mohl člověk okamžitě disponovat. „Peníze v oblíbených produktech, jako je například stavební spoření, není možné bezprostředně čerpat, a pokud spoříte méně než 6 let, nevyhnete se při jejich výběru sankcím. Rezervu je proto vhodné udržovat na běžném či spořicím účtu, kde není žádná výpovědní lhůta,“ doporučuje Miloslav Kufa.
2. Kam umístit finanční prostředky?
Kam s penězi? Není vhodné nechávat na běžném účtu zbytečně velký zůstatek. Je to produkt hlavně pro placení a celkovou správu výdajů a příjmů domácnosti, takže je dobré tam udržovat tomu odpovídající sumu a zbytek přesunout třeba na spořicí účet. Předejdete tak zbytečným ztrátám, pokud by někdo kupříkladu zneužil vaši platební kartu. „Pokud si člověk již udržuje na běžném i spořicím účtu potřebné rezervy na nenadálé výdaje a využívá naplno podpory od státu v dalších finančních produktech, může se pustit do náročnějších investic,“ dodává Miloslav Kufa s tím, že v tu chvíli se již ani finančně gramotný člověk většinou neobejde bez finančního poradce.
3. Půjčku si důsledně promyslete
Nabídky výhodných půjček se na nás valí ze všech stran. Mnohdy je tak snadné se zadlužit, že lidé přestávají používat zdravý rozum. Je třeba důkladně zvážit, zda má opravdu význam si v konkrétním případě půjčovat. Potřebujete tu věc okamžitě a nezbytně? Je nabídka půjčky opravdu férová a transparentní? „Spotřebitelé by měli brát zřetel jen na transparentní nabídky s jasnými pravidly. Měli by mít dopředu přehled, jaká bude výše splátek, kolik celkem zaplatí i jaké jsou případné sankce a poplatky,“ upozorňuje Robin Stránský, marketingový manažer společnosti Tommy Stachi, která je ryze českou společností s třináctiletou tradicí a svým klientům poskytuje střednědobé půjčky. Podle něj je vodítkem, zda je poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru důvěryhodný, i jeho registrace u České národní banky (ČNB). „Lidé by si měli dávat pozor, u koho si půjčují. Od 1. března smí nabízet úvěry jen 107 subjektů, které požádaly ČNB o licenci dle nové legislativy. Na trhu však mohou působit i subjekty, které o licenci nepožádaly,“ varuje Robin Stránský s tím, že s novou legislativou platí pro banky i nebankovní společnosti velmi podobné podmínky, takže úvěrová společnost s licencí je důvěryhodnou alternativou banky.
4. Kreditka či kontokorent: Dobrý sluha, ale zlý pán
Kreditní karty a kontokorentní úvěry fungují podobně. Představují šikovný způsob, jak mít v záloze finanční rezervu v případě, že nemáte své úspory. Kreditní karty zpravidla nabízejí bezúročné období, takže lze peníze čerpat 50 i více dní zdarma. Mnohdy k nim získáváte i bonusový program, kdy na svou kartu obdržíte odměny za nákupy. Pokud tedy máte přehled, co vaše kreditka umí a co vyžaduje od vás, můžete na tom i vydělat. „Lidé by si měli uvědomit, že peníze na kreditní kartě nejsou jejich a každým nákupem si vlastně půjčují. Nezodpovědným přístupem ke splácení kreditky či kontokorentu se pak mnohdy dostanou do stavu, kdy jsou pravidelně v mínusu a dostávají se do problémů se splácením a sankcemi za upomínky,“ dodává Robin Stránský. Roste tak riziko neuváženého zadlužení, kdy se pak lidé snaží půjčit si na splátky jinde.
5. Dávejte pozor na nekalé praktiky
Neplatí to jen ve finančnictví. I v jiných oborech se pohybují prodejci, jejichž zájmem není na prvním místě klient. Typickým příkladem může být podomní prodejce dodavatelů energií. Nejlepší obranou proti podomnímu prodeji je nepustit prodejce přes práh. Praxe ukazuje, že se nezdráhají lhát a vydávat se za vašeho stávajícího dodavatele nebo za Energetický regulační úřad. Někteří finanční poradci se zase pokoušeli kontaktovat potenciální klienty vydávajíce se za zástupce České asociace pojišťoven s tím, že chtějí provést kontrolu vašich smluv. Je to neuvěřitelné, ale děje se to. Pokud tedy hodláte využít služeb někoho cizího, čiňte tak jen na doporučení. V neposlední řadě také rozhodně nic nepodepisujte ihned a nechte si čas na rozmyšlenou.
[RS]
